Vdova kostlivcová
Dostal jsem od tety Lotky
k svátku láhev plnou vodky
a že měl měsíc zrovna nov,
já šel ji vypít na hřbitov.
Tam na zídce jedné hrobky
já vlévám si ji do nádobky
pak asi jsem si trochu zchrup',
neb půlnoc je tu coby dup.
Vtom se hrobní kámen zvedá,
leze ven postava bledá
"Chci tvou lásku!" kostra volá:
"Já jsem vdova kostlivcová!".
Zuby cvakaj', kosti chrastí,
klouby skřípou, já jsem v pasti
a když jedna bila z věže,
svou poctivost já ztratil vleže.
Od té doby hopky hopky,
chodím v noci mezi hrobky
a když ráno kohout budí ves,
já strhanej jsem jako pes.
Uběh' rok, už ze zvyku,
zas jdu ke známýmu pomníku
a co zřím snad není sen,
ztuhnu, jak bleskem zasažen.
Na mramoru na hrobečku,
sedí pět malých kostlivečků
dělaj': "Paci paci pacičky,
my chcem ještě sestřičky!"